|
|
Tajemství klášterních zdí: Edukační programy pro františkánský klášter v Praze
Jeřábková, Andrea ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vznikem a realizací edukačních programů pro 1. stupeň ZŠ na základě zásad a přístupů dobré interpretace v prostředí živého františkánského kláštera při kostele Panny Marie Sněžné v Praze. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část pojednává o metodice dobré interpretace, sv. Františkovi z Assisi, řádu františkánů a o historii kláštera františkánů, jeho vzniku a stavebním vývoji. Praktická část se zaměřuje na samotné vytvoření tří edukačních programů metodikou dobré interpretace.
|
|
|
Fenomén mnišství v křesťanství
JOKLOVÁ, Veronika
Práce se zabývá fenoménem mnišství na Východě a Západě. Popisuje jednotlivé rozdíly vzniku a další vývoj zabývá se nejznámějšími představiteli mnišství, popisuje jejich život a vznik nejznámějších řeholí a řádů. a tyto krátce charakterizuje. Nakonec práce přináší krátkou univerzální charakteristiku fenoménu mnišství vůbec.
|
|
|
Anežka Česká - život a dílo
Samcová, Lucie ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Anežka Česká - život a dílo" se zaobírá životem a konáním sv. Anežky České. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších českých světic. Přestože pocházela z královské rodiny, neváhala vzdát se veškerého bohatství a vstoupit do kláštera, kde žila v chudobě podle přísných pravidel. Hluboce milovala své bližní a pečovala o potřebné. První kapitola popisuje dobu, ve které se Anežka narodila, ve které žila a ve které zemřela. Je to vláda posledních Přemyslovců na českém trůně, a to vláda Přemysla Otakara I., Václava I., Přemysla Otakara II. a počátky vlády Václava II. Druhá kapitola se již věnuje samotné Anežce. Jako malá Anežka doma moc nepobyla, nejvíce času trávila v klášterech a na rakouském dvoře, kam byla poslána kvůli plánovanému sňatku. Zasnoubena byla z politických důvodů hned několikrát, ke sňatku však nikdy nedošlo. Kapitola pokračuje vztahem Anežky k františkánství, její snahou o reformu řehole a stručným popisem privilegia chudoby. Třetí kapitola je nejrozsáhlejší. Věnuje se osobám, které Anežku ovlivnily, konkrétně se jedná o sv. Františka z Assisi, sv. Kláru, sv. Alžbětu Durynskou a sv. Hedviku Slezskou. Dále se kapitola věnuje Anežčině stavební činnosti. Nejdříve je stručně popsán gotický sloh, poté následuje založení špitálu, kde je také zmíněn Rytířský řád křížovníků s...
|
|
|
Ikonografie sv. Františka v období 17. a 18. století
Drdáková, Kateřina ; Vymazalová, Marie (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá ikonografií vybraných děl sv. Františka v období 17. a 18. století v Čechách. Práce je zaměřena především na obrazy, které vznikly a byly svázány s rozvojem žebravých řádů v době reformace církve. První část se věnuje životu a legendě sv. Františka, která je základem pro následné zpracování jednotlivých vyobrazení. Neodmyslitelnou součástí práce je také téma vzniku a vývoje žebravých řádů, které zobrazování sv. Františka zapříčinily. A to konkrétně františkáni, minorité a kapucíni. Důležitou kapitolou je také zbožnost českých zemí v době baroka, která dokládá znovuoživení úcty sv. Františka v průběhu 17. a 18. století v Čechách. Všechny výše zmíněné části dají podklad pro následující kapitoly konkrétních vyobrazení. Ikonografie jednotlivých scén je popsána nejdříve v obecném zobrazení včetně nejvýznamnějších světových příkladů. Velká část práce se věnuje jednotlivým dílům spojeným s českým prostředím. Nejvíce zastoupeným vyobrazením jsou Stigmatizace sv. Františka, Extáze, Porciunkulový zázrak či jeho Smrt. V poslední řadě se práce zaměří na klášterní lunetové cykly ze života sv. Františka.
|
|
|
Rehabilitace areálu kláštera Hájek u Červeného Újezdu
Káchová, Nikola
Františkánský areál Hájek s nejstarší loretou na našem území, vystavěný na přání významného rodu říšských hrabat Žďárských ze Žďáru slavnými italskými architekty Carlem Luragem a Giovannim Domenicem Orsim stojí u Červeného Újezdu nedaleko Prahy již téměř čtyři sta let. Jeho historii přerušilo obsazení areálu čs. armádou za totalitního režimu v letech 1950 až 1989, kde Ministerstvo národní obrany zřídilo muniční sklad. Armáda areál nevratně poničila, avšak i přes toto temné období minulého století zde stále vystupují raně barokní prvky, které v kombinaci se vzrostlým hájem a svou dlouhou historií působí na člověka neobyčejným geniem loci. Tato bakalářská práce uchopila zahradní prostory kláštera a zobrazila je v návrhu, vycházejícího z důkladných historických a soudobých analýz. Zahrnuje požadavky uživatele s ohledem na názory Památkového ústavu. Specifičnost, která tento areál odlišuje od ostatních, je soužití dvou protikladů, baroka a hodnot řádu františkánů. Slohu, známého pro svou bohatost a velikost s řádem, žijícím v chudobě, význačného pro svou přirozenost a obyčejnost. Autorka tyto faktory zkombinovala a vznikl návrh areálu s formou baroka a náplní blízkou františkánům.
|
|
|
Život a dílo Antonie Hofmanové
Weisbauer, Martin ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
česky Práce se zabývá pozoruhodnou osobností františkánské terciářky Antonie Hofmanové, která jak příkladem svého života, tak i svým literárním dílem má stále co říci i dnešní době. Její život je svědectvím osobní statečnosti, skromnosti, ale i křesťanské radostnosti a nezlomné lidské síly a vůle plynoucí z pevné víry v Boha v období totality v našich zemích. Obsahem práce je chronologické rozčlenění jednotlivých etap jejího života, což je klíčové pro pochopení nejen jejího životního poslání, ale i jejího literárního díla. Kromě toho práce podá výčet publikací, které napsala, se stručným zhodnocením. V práci je věnována rovněž pozornost katolickému hnutí jocismus, který u nás Antonie Hofmanová propagovala a všimne si rovněž její františkánské spirituality, která dotvářela její život i dílo a kterou dovedla mistrně uplatňovat v praxi všedního, často těžkého života. Stejně tak práce ukáže specifický způsob evangelizace, která byla obvyklá v době totality.
|
|
|
Kanonizace sv. Tomáše Akvinského
Štěpánek, Robert Benno ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Kanonizace svatého Tomáše Akvinského Anotace Tato práce se zabývá kanonizačním procesem Tomáše Akvinského ve vztahu k jeho specifickým okolnostem a k obecným dobovým zvyklostem na poli svatořečení. Zatímco u hrobu ctihodného mistra se děly zázraky a lidová úcta rostla, na západních univerzitách se rozhořel věroučný spor, který se dotkl i Tomášovy nauky. Případ byl vyřešen až po téměř padesáti letech, když papež Jan XXII. projevil zájem kanonizovat některou významnou osobnost dominikánského řádu. Volba padla na Tomáše. Minorité pod záštitou římského krále Ludvíka IV. Bavorského oponovali, ale papež prosadil svůj záměr a Tomášovo učení se tak stalo vůdčím proudem v teologii a v myšlení. Cílem práce je přiblížit dobová specifika kultu svatých a kanonizačních procesů, načrtnout stručnou historii Tomášovy cesty ke svatořečení a následných událostí a pokusit se rozklíčovat širší souvislosti procesu při současném posouzení významu jednotlivých aspektů. Práce vychází z kanonizačních dokumentů a opírá se o relevantní prameny a odbornou literaturu. Klíčová slova Kanonizace, kanonizační proces, kult svatých, Tomáš Akvinský, ostatky, translace, spor, dominikáni, Avignon, papež.
|
|
| |
|
|
Františkánská bible z Knihovny Národního muzea v Praze (XII.B.13) v kontextu dobového malířství 13. století
Kurešová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Černý, Pavol (oponent) ; Brodský, Pavel (oponent)
Františkánská bible z Knihovny Národního muzea v Praze (XII.B.13) v kontextu dobového malířství 13. století Malířská výzdoba Františkánské bible (Praha, KNM XII.B.13) pocházející z doby kolem roku 1270 je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě v období přelomu pozdně románské a gotické kultury. Na výzdobě Františkánské bible se podíleli čtyři mistři, z nichž První vyzdobil Starý zákon, a další tři pracovali na Novém zákoně. Iluminace Františkánské bible lze zařadit do okruhu iluminátorů, kteří navazují na dědictví dílny Giovanniho da Gaibana, pro níž je charakteristické používání místně tradičního tvarosloví, doplňovaného do bordur expandujícími, protahovanými kaudami. Barevnost tónů postupně chladne a nastupuje tendence ke kresebnějším formám, odlehčování tvarů, vzrůstá plošnost a množí se citace západních forem, přičemž souběžně ustupuje těžká pastózní modelace. První mistr sice vyšel z oblasti středního Rýna, ale tvaroslovím ornamentiky navázal na dílnu Giovanniho da Gaibana. Zbývající tři mistři si dokonale osvojili "da Gaibanovský" styl. Liší se však způsobem interpretace typologicky společného základu repertoáru - způsobem modelace − nebo šíří barevné škály. Iluminátory dále odlišuje práce s dílčími doplňky motivů rozdílného původu. Výzdoba Františkánské bible je syntézou různých...
|
|
| |
host ::
RSS.